Ahoj Plaváčci, dnešní díl je o tom, co mě přivedlo k většímu zájmu o dětský vývoj.
Už jako malá holka jsem měla vždy blízko k dětem a zvířatům. Neustále jsem o někoho pečovala, hrála si s panenkami na maminku a toužila jsem mít velkou rodinu a vlastního koně.
Při podání přihlášky na “zdrávku” jsem věděla, že chci pracovat s malými dětmi. Lákala mě porodní asistence, jesle i práce na dětském oddělení.
Po maturitě jsem nastoupila v Bratislavě na specializovanou chirurgii zaměřenou na děti kojeneckého věku. Odjela jsem na 1,5 roku do Německa jako au-pair. Po návratu následovalo dětské kardiochirurgické ARO, v roce 2005 stěhování do Prahy a práce na JIP dětské plastické chirurgie. Měla jsem možnost také nahlédnout pod pokličku novorozeneckého oddělení, dětské neurologie i ambulance pediatra.
Když jsem poprvé otěhotněla, otočil se mi život vzhůru nohama. Vše bylo jiné, než jsem si představovala a měla vyčtené z knih. Nebylo vůbec jisté, či se miminko narodí. Místo radosti z očekávaní jsem přepadla strachu a beznaději. Z pochmurných myšlenek mě vytáhlo pražské A centrum, které, jak se ukázalo později, postupně změnilo můj pohled na těhotenství a následné i mateřství.
Moje první děťátko bylo malinké, hodně plakalo, nespalo a psychomotoricky se nevyvíjelo podle tabulek. Rodina byla daleko, manžel celé dny v práci. Vojtovu metodu jsem vydržela praktikovat týden. Neustále jsem si říkala, že musí existovat i něco jiného než jenom jedna metoda cvičení.
Narazila jsem na Plaváček a Blanku. Plavaní dětí, kojenecké masáže, nošení dětí v šátku, alternativní přístupy ke zdraví, to bylo to, co jsem hledala.
S dcerkou jsme plavali, doma hravou formou pravidelně cvičili, chodili na kraniosakrální ošetření, masírovali, docházeli na odblokování zatuhlého tělíčka, přemýšleli nad jídelníčkem i výchovou. Postupně, jak rostla ona a její dva mladší sourozenci, stále více jsem se seznamovala s novými možnostmi terapií ve vztahu k malým dětem.
Po 10 letech na rodičovské dovolené a osobního vzdělávaní se v oblasti péči o děti, jsem měla naivní představu, jak se vrátím do zdravotnictví a moje nabyté zkušenosti tam budu předávat dál. Přišel ale náraz do zažitého systému práce, přemýšlení a nechuti cokoli změnit.
Dozrála myšlenka nabídnout rodinám službu, která byla u nás známa od nepaměti, návštěvu miminka v domácím prostředí. Mám tak možnost dívat se na svět dětí jinýma očima a neustále osobnostně i profesně růst.
S Plaváčkem plavu už 16 let. Nejdřív jako spokojený klient a máma tří dětí. Potom jako instruktorka plavání doma i v bazénu a dnes, jsem už „jen“ na břehu. Propojuji pohyb na suchu s pohybem dětí ve vodě a k tomu ráda doporučím i pohyb na koňském hřbetě. Ano, i miminka můžou jezdit na koni 
Ptej se na otázky, na které v ordinaci pediatra není čas, nebo na to, co tě ohledně pohybu a vývoje dítěte zajímá. Prvky z vody dokážu přenést i k tobě do obýváků tak, aby se spojili v jeden funkční celek a dítě se pohybově rozvíjelo doma i v bazénů.