Ráda hledám inspiraci v zahraničí a objevila jsem tohle. Když jsem poprvé tenhle nadpis viděla, koukala jsem nevěřícně, co to v Americe vymysleli. Oni mají ale pravdu.
Kontejner baby syndrom je nový termín označení skupiny odchylek ve vývoji dítěte, které navazují na opakované omezování jeho pohybu.
autosedačky, lehátka, polštáře, určité tipy kočárků, těsné a nadměrné oblečení, nadužívaní nosítek a šátků, vibrační židle, chodítka, …
Pomůcky umožňují rodičům věnovat se jiným věcem za zdánlivého pocitu bezpečí pro jejich dítě.
Dítě ale velmi omezují v prozkoumávaní vlastního těla i okolního prostředí s významným vlivem na hrubou, jemnou motoriku i kognitivní růst. Jsou také spojené s rizikem vzniku strukturálních deformit na těle dítěte.
Proč to škodí?
Protože “kontejner” umožňuje malý nebo žádný pohyb hlavy, krku, páteře a celého těla dítěte.
• snížený pohyb, síla a koordinace
• stažení svalstva, blokády
• snížená stimulace všech smyslů dítěte
• nemožnost se protáhnou, uvolnit, změnit polohu, pozorovat a vnímat vlastní tělo
• snížená hybnost, porucha hrubé i jemné motoriky, zpoždění vývoje
• riziko vzniku predilekce, plagio a brachycefalie
Dítě se vyvíjí pohybem. Volný pohyb nejde ničím nahradit.
Kontejner baby syndromu je možné 100 % předcházet.
Pomáha:
• volný pohyb na podložce na zemi
• pravidelné pokládaní na bok a bříško
• omezení pobytu v “kontejnerech” na minimum (ideálně max. 60 min. denně)
• nepoužívat “vajíčko” místo kočárku
• kočárek s možností úplného lehu
• pobyt v nosítku a šátku střídat s možností se volně protáhnout
• v náručí často měnit polohy a využívat co nejširší paletu různých úchopů
Kde se vzal syndrom kontejnerového dítěte?
V roce 1992 byla zahájena kampaň „Back to Sleep“ s cílem snížit výskyt SIDS. Přestože kampaň přispěla k dramatickému poklesu SIDS, výskyt syndromu “kontejner baby” se dramaticky zvýšil.
Rodiče, kteří se obávali SIDS, umisťovali své děti po celý den do lehátek, protože se jim to zdálo bezpečné. Ohraničený prostor ale narušuje schopnost dětí pohybovat se, prozkoumávat svět a interagovat se svým prostředím.
Různé pomůcky se postupně stali “nepostrádatelné “ a dnes si bez nich rodiče nedovedou péči o dítě představit.
Dítě často putuje z autosedačky do lehátka, z lehátka do náruče, potom do nosítka/ šátku. Na volný pohyb na podložce v průběhu dne, zbývá tak minimum času.
Až budeš příště hledat místo, kam uložit své dítě, vyber si podložku na podlaze. Z podlahy dítě nikdy nespadne a bude mít možnost volného pohybu.
Pravidelně s ním také jezdi do bazénu. Plavací lekce 1x do týdne je fajn, ale pokud chceš dítě skutečně plaváním podpořit, je to málo.
Pokud máš doma miminko a vanu, nepřestávej s ním plavat ve vaně, ani když už docházíš do lekcí. 7 dní je dlouhá doba a nejmenší děti to vnímají tak, jako by každá lekce byla první.
2x bazén a mezi tím jedna napuštěná vana v týdnu, je ideální plavací kombinace.
Dítě, kterému se na bříšku nelíbí, na zádech pláče, přepíná se do luku a spát zvládne jenom v nosítku, potřebuje odborní pomoc hned. Vyhledej prosím pomoc. Ditě se vyvíjí neskutečně rychle a na čekání, až z toho vyroste není prostor.