Blog

Voňavé okénko Dobromysl obecná – Oregano – Origanum vulgare

– má pověst rostliny, která hojí žal a pozvedá mysl. Patří mezi tzv. svatojánské kvítí, trhané na svátek sv. Jana, které chránilo lidi i zvířata po celý rok před nemocemi a veškerým zlem.

Účinky na tělo: při nachlazení, bolestech hlavy z nervového vypětí, vyčerpání. Uvolňuje křeče při žaludečních a střevních potížích, zlepšuje peristaltiku. Kapka silice dočasně ulevuje od bolesti zubu. Podobně pomáhá i žvýkání čerstvých listů. Je účinný proti parazitům – ve směsi proti klíšťatům nebo vším. Též jako kondicionér na vlasy.

Účinky na duši: při potížích stárnutí, psychosomatických onemocněních, oslabení paměti, působí vyrovnávajícím způsobem na vnitřní hospodaření se silou.

Zajímavost: dobromysl pěstovaná u nás, má mnohem jemnější chuť než ta středomořská. Ta má velice výraznou ostrou vůní i chuť a přidává se nejen do pizzy a masitých jídel, ale je také výborná s lilkem, rajčaty a fetou.

Čerpáno z knihy: Moudrost přírodního léčení/Renata Jahodová

Voňavé okénko

Čaj z heřmánku a vonná esence, jak nám mohou pomoct?

Heřmánek patří k historicky nejdéle využívaným bylinám. Naši předci ho měli ve velké úctě pro jeho léčivé vlastnosti. Také v aromaterapii má své nezastupitelné místo.

Dva nejběžnější heřmánkové esenciální oleje – velmi podobné, přesto s jemnými rozdíly.

Heřmánek pravý/ Heřmánek lékařský/ Heřmánek modrý

(Matricaria chamomilla/ Matricaria recutia)

Symbolizuje: Probuzení a Naději.

Heřmánek pravý přináší do naší duše zjemnění a zklidnění. Pomáhá pochopit vlastní potřeby a hranice.

Vliv na tělo:

Jeho silné protizánětlivé účinky jsou známé od nepaměti. Pomůže léčit různé druhy zánětů – zubní, kožní, oční, ale také zažívacího, gynekologického a močového systému. Při nachlazení zklidní organismus, sníží horečku a posiluje imunitu. Je účinný při péči o nemocnou pokožku – zmírňuje alergické projevy, ekzémy a plísně.

Vliv na psychiku:

Pomáhá zvládat silné emoce, vztek, podráždění a nervozitu. Je silným psychickým harmonizátorem a s důvěrou lze použit jako antidepresivum.

Heřmánek římský – český botanický název: Rmenec sličný

(Anthemis nobilis/ Chamaemelum nobilis)

Symbolizuje: Toleranci, Mír a Dětství.

Heřmánek římský (zvaný též rmen sličný), čistí láskyplnou energií bolavé věci, které se rodí z běžných starostí každodenního života. Přináší pochopení a otevírá toleranci vůči světu, druhým lidem i sobě samým.

Vliv na tělo:

Tento olej je ve svých účincích velmi silný, ale přitom bezpečný a šetrný. Proto je jeho použití vhodné i u malých dětí. Např. jako analgetikum při prořezávání zoubků či bolesti uší. Pro všechny přináší úlevu při bolestech různého původu – hlavy, zubů, svalů. Během menstruace nejen uvolní břicho, ale pomáhá při průvodních potížích, jako jsou výkyvy nálad a plačtivost.

Vliv na psychiku:

Má dobré relaxační účinky, zklidňuje mysl a zbavuje nervozity. Uleví při nervovém podráždění a zkrátí dobu před usnutím. Je také dobrým harmonizátorem dětské psychiky.

Rozlišení:

Heřmánek pravý rozpoznáme od běžně se u nás vyskytujícího rmenu sličného podle kuželovitého, vyklenutého a dutého květního lůžka (když květ podélně rozpůlíme).

Voňavé okénko Majoránka zahradní – origanum majorana

Bylinná kořenitá vůně s dřevitým nádechem. Jeden z nejdůležitějších protikřečových olejů.

Nálev se podává při nachlazení, průjmech, nadýmání nebo střevní kolice. Uvolňuje křeče hladkého svalstva. Dobré zkušenosti použití jsou při bolestivé menstruaci (nálev se pije 2 dny před, pak v době menstruace a užívá se při celý den po doušcích). Účinná je i při nervové slabosti. Uvolňuje nervové napětí. Pomáhá při nespavosti, od příslušného přemýšlení, zklidňuje srdce. Ve formě masti se užívá při rýmě. Výborná je také jako koření.

Můžete vyzkoušet nálev – 2 čajové lžičky suché drcené natě přelijeme 250 ml vroucí vody a 15 minut louhujeme, scedíme a pijeme teplý nápoj. Popíjíme 1 šálek denně.

Majoránkový olej – čerstvou nať majoránky drobně nařežeme, vložíme do lahve či sklenice (v takovém množství, aby bylina v oleji plavala a byla zcela ponořená) a zalijeme 500 ml kvalitního olivového či slunečnicového oleje. Macerujeme 14 dní, poté scedíme a uchováváme v chladu. Používáme k masírování bolestivých končetin, zad a kloubů.

Zajímavost: velmi účinný olej na tlumení libida

Voňavé okénko Dnes o úplném základu ~ o nosných olejích.

Čím masírujeme děti i dospělé a proč?

Nejradši k masážím používáme čistě přírodní, za studena lisované oleje. Po sauně jsou totiž póry doširoka otevřeny a některé látky obsažené v běžně dostupných, ba doporučovaných olejích póry ucpou, což zabrání vstřebávání esencí.

Jak si správně olej vybrat?

Při nákupu olejíčků vždy zkontrolujte jejich složení. Nejjednodušší je kupovat tzv. jednosložkové ~ mají jen jednu jedinou složku, tím jednoduše nic nezkazíte.

Škála výběru je široká. Můžete používat jakékoliv přírodní oleje od extra panenského olivového oleje až po oleje sezamové nebo třeba makové. Oleje mají různorodé vlastnosti, avšak tím nejuniverzálnějším je olej mandlový, meruňkový, doporučujeme i olej makový, ostropestřecový nebo světlicový.

Co určitě nedoporučujeme?

Oleje, které obsahují deriváty ropy a jiné chemikálie. Jak již je výše zmíněno, tyto látky způsobují, mimo jiné, ucpávání pórů… to je však jen špička ledovce. Proto prosím respektujte naše doporučení. Pokud však trváte na používání těchto olejů, neužívejte pak společných mističek na masážích.

U stolečku jsou k zakoupení rozličné druhy vhodných masážních olejů za rozumné ceny.

A můžete si zakoupit přímo „náš“ plaváčkovský mandlový olej.

Vřele doporučujeme!

Pupeční kýla u dětí je častý, obvykle nebolestivý stav, kdy se břišní obsah lehce vyklenuje pupkem. Většinou se spontánně upraví do tří let věku. Během tohoto období můžeme dítě jemně podporovat v pohybu, aby se posílil střed těla (core), zlepšilo držení těla a podpořil se zdravý vývoj.

Co pomáhá?

 1. Trpělivost a čas

• U většiny dětí se pupeční kýla uzavře spontánně do 3–4 let věku.
• Pokud není bolestivá nebo větší než 1,5–2 cm, lékaři většinou doporučují sledování.

 2. Správný pohyb a zapojení břišních svalů

• Hrajte si v poloze na břiše, podporujte lezení, lezení do kopce, přetahování, hry na čtyřech – to pomáhá přirozeně aktivovat hluboké břišní svaly.
• Vyhněte se skákání na tvrdé podložce nebo prudkému napínání břicha.

 3. Přirozená podpora břišní oblasti

• Jemná masáž bříška (např. v teplé koupeli).
• Kraniosakrální terapie nebo jemné techniky na uvolnění napětí v oblasti bránice a břišních fascií.
• Podpora zdravého trávení a vyprázdnění (aby dítě nemělo zácpu nebo se příliš nenamáhalo při tlačení).

 4. Nedrážděte neodborně pupík tejpem nebo mincemi

• Dřív se pupík doma stlačoval mincí nebo páskou – to se dnes nedoporučuje, protože může dráždit kůži nebo způsobit infekci.
• Pokud vás láka použít tejpování, je vhodné se poradit s odborníkem – např. dětským fyzioterapeutem nebo terapeutem vyškoleným v kinezio tejpování u dětí. Tejpování pomáhá, je ale potřeba dodržet určitá pravidla.

 5. Hlídání příznaků, kdy je třeba lékaře:

• Pupík se nedá zatlačit zpět, je tvrdý, zarudlý nebo bolestivý.
• Dítě zvrací, má horečku nebo silné bolesti bříška.
• Kýla se zvětšuje nebo se po třetím roce stále nelepší.

Praktické pohybové aktivity

1. Lezení po kolínkách
Povzbuzujte dítě ke lezení na všech čtyřech (např. za oblíbenou hračkou). Aktivuje hluboký stabilizační systém a jemně masíruje oblast pupku.

2. Přetahovaná s šátkem nebo pruhem látky
Držte každý konec šátku a nechte dítě jemně tahat. Posiluje ruce, ramena, břišní svaly i koordinaci.

3. Hraní s overballem (malý měkčí míč)
Nechte dítě ležet na břiše a míček jemně posouvejte pod trupem nebo na něm lehce houpejte. Uvolňuje napětí a podporuje kontakt s vlastním tělem.

4. Aktivní „lodička“
V sedu na zemi s pokrčenýma nohama se spolu jemně houpejte dopředu a dozadu. Dítě napodobuje pohyb a vědomě zapojuje střed těla.

5. Hra na schovávanou bříška
Lehké doteky kolem pupku rukama, šátkem nebo jemným kartáčkem podporují vědomý kontakt s oblastí břicha.

Dechová a doteková podpora

• Položte ruku na bříško dítěte a společně se nádechem ruku lehce zvedejte.
• Nechte dítě dýchat do dlaně položené na jeho pupku (v lehu).
• Hlaďte nebo jemně krouživě masírujte oblast břicha (ve směru hodinových ručiček)

Samozřejmě dále platí dostatek pohyby a pravidelné plavání 

Všechny vodní prvky Plaváčku jsou zaměřené na posílení a současně i uvolnění svalových partii tak, aby tělo dostalo možnost správně se vyvíjet a fungovat v harmonii.

Také masáže po bazénu krásně pomohou. Je potřeba masírovat děti i doma. Hlavně u starších se na to často zapomíná 

Jak je to u vás v rodině? Řešili jste kýlu u miminka nebo staršího dítěte? Zvládáte mít masáž bříška jako součást denních rituálů?

 Definice senzorické integrace / smyslového vnímání – schopnost mozku správně zpracovat příchozí podněty, kde centrální nervový systém přijímá, třídí, spojuje a využívá informace z těla a okolního prostředí tak, aby dítě mohlo pohotově jednat, učit se a cítit se v pohodě. Umožňuje tak člověku vytvářet tzv. adaptivní odpověď. Co je smysluplná, cílená a úspěšná reakce dítěte na smyslový podnět z prostředí.

 Dysfunkce v senzorické integraci se pak projeví jako potíže v chování, motorice nebo dalších oblastech, jako jsou úzkosti, potíže s pozorností, vyhýbavé chování nebo školní problémy.

 Různé podněty z venkovního prostředí jsou zachycené pomocí: zraku, sluchu, hmatu, čichu, chuti nebo z prostředí vlastního těla, tj. vnímaní polohy a pohybu těla, podměty z vnitřního fungování sliznic orgánů a vnímání bolesti. Mozek zaznamenané podněty neustále vyhodnocuje a adekvátně na ně reaguje.

Běžně používáme ke vnímaní a zpracování podnětů více smyslových soustav najednou, které mám společně dávají obraz o okolním prostředí.

Dítě se rodí s velkým množstvím potřebných neuronů, ne ale všechny jsou navzájem funkčně hned propojeny. Jejich propojení přichází postupně na základě pestrých podnětu, které miminku nabízíme a umožníme mu je zkoumat.

Přijat, zpracovat informace a adekvátně na ně reagovat, je jeho první a celoživotní učení.

Je to složitý dennodenní proces vývoje, který začíná už okamžikem porodu.

Málo místa v děloze, působení kontrakcí na malé tělíčko, vplyv gravitace, první nádech, otevření očí, zvukové a čichové podněty, chuť mateřského mléka, doteky, medicínské zákroky a poporodní péče, to vše se hluboce otiskuje do prvotních informací dítěte o světě.

 Klíčové pro úspěšnou senzorickou integraci jsou:

vestibulární vnímaní – vnímaní rovnováhy těla

taktilní vnímaní – hmatové vnímaní

propriocepce – schopnost zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla

Jsou považovány za základ smyslového vnímaní, od kterého se odvíjí rozvoj dalších smyslových soustav. Neoddělitelnou součástí smyslového vnímaní dítěte je volný pohyb a s tím spojené zanikání primárních reflexů a jejich nahrazení vědomou reakcí.

Např. udržení rovnováhy při chůzi není možné oddělit od zrakového, propriocepčního a motorického vývoje.

 Dnešní děti držené v bezpečném, stálém a jednotvárném prostředí sedaček, lehátek, nosítek, tvrdých hladkých podlah v obklopení plastových hraček, krmené jídlem, které vždy chutná stejně (např. umělé mléko, instantní kaše, hotové skleničky s příkrmem) můžou mít v budoucnu problémy, právě na poli senzorické integrace.

 Proto je velmi důležité, nepodlehnou módě a miminku zpřístupnit od počátku rozvoj všech smyslu adekvátně k jeho stupni vývoje.

Nepřetěžovat, ale jemně a láskyplně stimulovat.

Jak na to, se dozvíš v dalších částech našeho seriálu.

Úkol pro Tebe. Koukni se doma kolem sebe a zamysli se. Jestli den, který tvoje dítě žije, je každý jiný, plný nových vůní, chutí, hmatových stimulů, nebo se den za dnem opakuje a nic nového se tam vlastně neděje.

Ráda hledám inspiraci v zahraničí a objevila jsem tohle. Když jsem poprvé tenhle nadpis viděla, koukala jsem nevěřícně, co to v Americe vymysleli. Oni mají ale pravdu.

Kontejner baby syndrom je nový termín označení skupiny odchylek ve vývoji dítěte, které navazují na opakované omezování jeho pohybu.

autosedačky, lehátka, polštáře, určité tipy kočárků, těsné a nadměrné oblečení, nadužívaní nosítek a šátků, vibrační židle, chodítka, …

Pomůcky umožňují rodičům věnovat se jiným věcem za zdánlivého pocitu bezpečí pro jejich dítě.

Dítě ale velmi omezují v prozkoumávaní vlastního těla i okolního prostředí s významným vlivem na hrubou, jemnou motoriku i kognitivní růst. Jsou také spojené s rizikem vzniku strukturálních deformit na těle dítěte.

Proč to škodí?

Protože “kontejner” umožňuje malý nebo žádný pohyb hlavy, krku, páteře a celého těla dítěte.

• snížený pohyb, síla a koordinace

• stažení svalstva, blokády

• snížená stimulace všech smyslů dítěte

• nemožnost se protáhnou, uvolnit, změnit polohu, pozorovat a vnímat vlastní tělo

• snížená hybnost, porucha hrubé i jemné motoriky, zpoždění vývoje

• riziko vzniku predilekce, plagio a brachycefalie

Dítě se vyvíjí pohybem. Volný pohyb nejde ničím nahradit.

Kontejner baby syndromu je možné 100 % předcházet.

Pomáha:

• volný pohyb na podložce na zemi

• pravidelné pokládaní na bok a bříško

• omezení pobytu v “kontejnerech” na minimum (ideálně max. 60 min. denně)

• nepoužívat “vajíčko” místo kočárku

• kočárek s možností úplného lehu

• pobyt v nosítku a šátku střídat s možností se volně protáhnout

• v náručí často měnit polohy a využívat co nejširší paletu různých úchopů

Kde se vzal syndrom kontejnerového dítěte?

V roce 1992 byla zahájena kampaň „Back to Sleep“ s cílem snížit výskyt SIDS. Přestože kampaň přispěla k dramatickému poklesu SIDS, výskyt syndromu “kontejner baby” se dramaticky zvýšil.

Rodiče, kteří se obávali SIDS, umisťovali své děti po celý den do lehátek, protože se jim to zdálo bezpečné. Ohraničený prostor ale narušuje schopnost dětí pohybovat se, prozkoumávat svět a interagovat se svým prostředím.

Různé pomůcky se postupně stali “nepostrádatelné “ a dnes si bez nich rodiče nedovedou péči o dítě představit.

Dítě často putuje z autosedačky do lehátka, z lehátka do náruče, potom do nosítka/ šátku. Na volný pohyb na podložce v průběhu dne, zbývá tak minimum času.

Až budeš příště hledat místo, kam uložit své dítě, vyber si podložku na podlaze. Z podlahy dítě nikdy nespadne a bude mít možnost volného pohybu.

Pravidelně s ním také jezdi do bazénu. Plavací lekce 1x do týdne je fajn, ale pokud chceš dítě skutečně plaváním podpořit, je to málo.

Pokud máš doma miminko a vanu, nepřestávej s ním plavat ve vaně, ani když už docházíš do lekcí. 7 dní je dlouhá doba a nejmenší děti to vnímají tak, jako by každá lekce byla první.

2x bazén a mezi tím jedna napuštěná vana v týdnu, je ideální plavací kombinace.

Dítě, kterému se na bříšku nelíbí, na zádech pláče, přepíná se do luku a spát zvládne jenom v nosítku, potřebuje odborní pomoc hned. Vyhledej prosím pomoc. Ditě se vyvíjí neskutečně rychle a na čekání, až z toho vyroste není prostor.

Za prvních 18 měsíců života projde dítě ohromující proměnou. Ze schouleného miminka před vámi stojí samostatný chodící jedinec.

Dítě se velkou rychlostí vyvíjí po pohybové, psychické, rozumové i sociální stránce. Zdokonaluje se mu řeč a smyslové vnímání.

Jak dosáhnout, aby vše probíhalo, jak má?

Když byla žena v minulosti těhotná, měla o mnoho víc příležitostí se hýbat než současná maminka. Dnes se těhotným doporučuje odpočívat a nenamáhat se. Problém však je, že ženy se skutečně málo hýbou i v rámci běžného dne. Zautomatizované domácnosti, dovoz nákupu až ke dveřím, výtahy, sedavá práce a následně odreagovaní se u mobilu.

Plod vyvíjející se v děloze potřebuje však mnohem víc pohybové stimulace, než dostává. Každým nárazem na děložní stěnu dochází u něho k reakcím, ke stahování či uvolňování svalů. Plod „cvičí, posiluje“ a následně se dobře připraven rodí na svět.

Další faktory, které se podílí na nastavení svalového napětí a vývoji nervosvalové soustavy plodu jsou celkové zdraví matky, její stres, strava, genetické nastavení, porod, poporodní adaptace a vývojové či zdravotní odchylky dítěte.

Dnes se větší množství děti rodí s oslabeným svalovým tonusem a ke správnému vývoji potřebuje dlouhodobou podporu, a to hned od začátku. Všímají si toho zejména starší zkušené lektorky kojeneckého plaváni či cvičení, které s dětmi aktivně pracují a mají možnost srovnání současnosti s minulostí.

Jistě, každé dítě je jiné a potřebuje svůj čas a prostor na vývoj.

Osobně mě však mrzí přístup pediatrů, kteří si případné odchylky vůbec nevšimnou nebo ji berou na lehkou váhu a řešení odkládají na pozdější dobu.

Psychomotorický vývoj má svoje zákonitosti a jednotlivé dovednosti na sebe plynule navazují. Tabulky vývoje jsou orientační pomůcka. Není úplně důležité, kdy se přesně na den dosáhlo určité dovednosti, hlavní je kvalita provedení a to, jestli se následující potřebná dovednost nepřeskočila.

Vývoj postupuje:

• od hlavy k patě
• od centra k periferii
• od hrubé motoriky k jemné

Dítě si musí natrénovat kvalitně držet hlavičku, aby následně mohlo zvednout trup nad podložku.

Před tím, než se bude moci otočit na bok, musí jako první zvládnout stabilně ležet na zádech.

Nejdřív koordinuje pohyby ve velkých kloubech a až následně v zápěstí či na prstech.

Zhruba osm měsíců vývoje trvá, než si dítě dokáže strčit palec na noze do pusinky a zhruba 11 měsíců, než se naučí uchopit mezi palec a ukazovák malou kuličku.

Je nutné s dítětem cvičit a stimulovat ho víc, než samo zvládne a chce?

V našem podvědomí z minulosti je zapsáno, dítě má hlavně spát, jíst, co nejdřív sedět a v roce chodit. S bolením bříška se tak nějak počítá a probděné noci jsou přece normální. Děti slintají, blinkají, mají na vše svůj čas. Dle pediatrů, posunutý či nekvalitní vývoj každé z nich samo nějako dožene.

Všemu výše popsanému se dá ale pomoci, když se začne včas.

Slintání, bliknáni a problémy s bříškem jsou často spojené s oslabeným břišním svalstvem nebo blokádami na tělíčku miminka. Nespavost naopak s podrážděnou nervovou soustavou.

Vhodnou manipulací, pravidelným pohybem, pomalým přístupem a případnou manuální terapii se dá mnohé napravit.

Ano, můžeš namítat, že naši rodiče a prarodiče nechodili s námi na kojenecké cvičení a vyrostli jsme.

Jenže potom, co jsme se mi naučili chodit, jsme se nezastavili. Tam, kde jsme my jezdili na kole a hráli vybíjenou, jsou dnes parkoviště.

Do školy se chodilo pěšky a pracovalo se na zahradě. Současné děti se z kočárků přesunou na gauč, do auta a k mobilům.

V prvním roce života dítě získává základy pro celý život. Je na nás, abychom jsme se o to zajímali a vytvořili jim co nejlepší podmínky pro zdárný vývoj.

Ve škole rovně sedící, tužku správně držící a soustředěné dítě je to, čeho chceme všichni dosáhnou. To se nestane ze dne na den, ani tak nějak samo, je to dlouhodobý proces začínající již v peřince.

Ahoj Plaváčci,

s příchodem jara a nových kurzů mám pro vás novinku. Seriál o psychomotorickém vývoji dětí, o propojování plavání s aktivitami na suchu, o rozvoji smyslového vnímaní ale i o odpovědích na otázky, které vás rodiče zajímají.

Jmenuji se Andrea Běhalová, jsem máma tří, dnes už náctiletých. Jsem dětská sestra, laktační poradkyně, instruktorka dětského plavání i psychomotorického vývoje. Od roku 2023 i certifikovaná Kiss syndrom terapeutka a v současný době jsem ve výcviku kraniosakrální terapie.

Jak to všechno začalo?

Už jako malá jsem měla vždy blízko k dětem a zvířátkům. Neustále jsem o někoho pečovala, hrála si s panenkami na maminku a toužila mít velkou rodinu a vlastního koně. 

Při podání přihlášky na “zdrávku” jsem věděla, že chci pracovat s malými dětmi. Lákala mě porodní asistence, jesle i práce na dětském oddělení. Po maturitě jsem nastoupila v Bratislavě na specializovanou chirurgii zaměřenou na děti kojeneckého věku. Odjela jsem na 1,5 roku do Německa jako au-pair. Po návratu následovalo dětské kardiochirurgické ARO, v roce 2005 stěhování do Prahy a práce na JIP dětské plastické chirurgie. Měla jsem možnost nahlédnout pod pokličku novorozeneckého oddělení, dětské neurologie i ambulance pediatra.

Když jsem poprvé otěhotněla, otočil se mi život vzhůru nohama. Vše bylo jiné, než jsem si představovala a měla vyčtené z knih. Nebylo vůbec jisté, či se miminko narodí. Místo radosti z očekávaní jsem přepadla strachu a beznaději. Z pochmurných myšlenek mě vytáhlo pražské A centrum, které, jak se ukázalo později, postupně změnilo můj pohled na těhotenství a následné i mateřství.

Tam jsem potkala Blanku.

Moje první dcerka byla malinká, hodně plakala, nespala a psychomotoricky se nevyvíjela podle tabulek. Začali jsem ji nosit v šátku, masírovat a přihlásila jsme se s ní na plavání. Jak byla holka celá stažená, nedokázala se ve vodě uvolnit a plakala. Po dvou lekcích v kurzu jsme s mužem zoufalí vyrazili na pobyt v naději, že při intenzivním styku s vodou se její pláč promění v úsměv.

Podotýkám, vůbec jsme netušili, kam jedeme  Kdo to zažil, dokáže si to představit. Ano, byly myšlenky, že se sbalíme a odjedeme domů. No, neodjeli jsme.

Teď to je 16 let, co plavu s Plaváčkem. Nejdřív jako máma klient, potom v Praze i jako plavačka nebo masážistka.

V současné době se věnuji už jen práci na suchu. Dětem pomáhám s asymetrií v pohybu, řeším osové blokády, neprosperovaní ve vývoji i celkový zdravotní stav. Učím správný handling a motivuji rodiče k činnostem, které podporují vývoj jejich dítěte.

Neustále hledám jiné, než zažité odpovědi na otázky kolem dětského vývoje a pohybu.

Materiálu mám dost, a je škoda, aby informace, které jsem sesbírala, zůstali uložené někde ve složkách.

Ahoj Plaváčci, dnešní díl je o tom, co mě přivedlo k většímu zájmu o dětský vývoj.

Už jako malá holka jsem měla vždy blízko k dětem a zvířatům. Neustále jsem o někoho pečovala, hrála si s panenkami na maminku a toužila jsem mít velkou rodinu a vlastního koně.

Při podání přihlášky na “zdrávku” jsem věděla, že chci pracovat s malými dětmi. Lákala mě porodní asistence, jesle i práce na dětském oddělení.

Po maturitě jsem nastoupila v Bratislavě na specializovanou chirurgii zaměřenou na děti kojeneckého věku. Odjela jsem na 1,5 roku do Německa jako au-pair. Po návratu následovalo dětské kardiochirurgické ARO, v roce 2005 stěhování do Prahy a práce na JIP dětské plastické chirurgie. Měla jsem možnost také nahlédnout pod pokličku novorozeneckého oddělení, dětské neurologie i ambulance pediatra.

Když jsem poprvé otěhotněla, otočil se mi život vzhůru nohama. Vše bylo jiné, než jsem si představovala a měla vyčtené z knih. Nebylo vůbec jisté, či se miminko narodí. Místo radosti z očekávaní jsem přepadla strachu a beznaději. Z pochmurných myšlenek mě vytáhlo pražské A centrum, které, jak se ukázalo později, postupně změnilo můj pohled na těhotenství a následné i mateřství.

Moje první děťátko bylo malinké, hodně plakalo, nespalo a psychomotoricky se nevyvíjelo podle tabulek. Rodina byla daleko, manžel celé dny v práci. Vojtovu metodu jsem vydržela praktikovat týden. Neustále jsem si říkala, že musí existovat i něco jiného než jenom jedna metoda cvičení.

Narazila jsem na Plaváček a Blanku. Plavaní dětí, kojenecké masáže, nošení dětí v šátku, alternativní přístupy ke zdraví, to bylo to, co jsem hledala.

S dcerkou jsme plavali, doma hravou formou pravidelně cvičili, chodili na kraniosakrální ošetření, masírovali, docházeli na odblokování zatuhlého tělíčka, přemýšleli nad jídelníčkem i výchovou. Postupně, jak rostla ona a její dva mladší sourozenci, stále více jsem se seznamovala s novými možnostmi terapií ve vztahu k malým dětem.

Po 10 letech na rodičovské dovolené a osobního vzdělávaní se v oblasti péči o děti, jsem měla naivní představu, jak se vrátím do zdravotnictví a moje nabyté zkušenosti tam budu předávat dál. Přišel ale náraz do zažitého systému práce, přemýšlení a nechuti cokoli změnit.

Dozrála myšlenka nabídnout rodinám službu, která byla u nás známa od nepaměti, návštěvu miminka v domácím prostředí. Mám tak možnost dívat se na svět dětí jinýma očima a neustále osobnostně i profesně růst.

S Plaváčkem plavu už 16 let. Nejdřív jako spokojený klient a máma tří dětí. Potom jako instruktorka plavání doma i v bazénu a dnes, jsem už „jen“ na břehu. Propojuji pohyb na suchu s pohybem dětí ve vodě a k tomu ráda doporučím i pohyb na koňském hřbetě. Ano, i miminka můžou jezdit na koni 

Ptej se na otázky, na které v ordinaci pediatra není čas, nebo na to, co tě ohledně pohybu a vývoje dítěte zajímá. Prvky z vody dokážu přenést i k tobě do obýváků tak, aby se spojili v jeden funkční celek a dítě se pohybově rozvíjelo doma i v bazénů.